|

Radiožurnál mučí svou hudbou

Pokud někam jedu automobilem, nebo pracuji v kuchyni, jako kulisu používám Radiožurnál. Vyhovuje mi časté zpravodajství a vůbec mluvené slovo. Představa že bych musel poslouchat moderátora komerční stanice a nekonečný proud reklam, je mi na hony vzdálena. Český rozhlas je tedy pro mne jasnou volbou. Avšak stejně jako tisíce dalších, neuvěřitelným způsobem trpím “hudebními kousky”, které z nepochopitelných důvodů pracovníci rozhlasu vtěsnávají mezi mluvené bloky.

Takových stesků je na internetu velmi mnoho. Odpovědní pracovníci z rozhlasu je většinou jako dotěrné mouchy odhánějí slovy: “nejde se zavděčit všem”, případně “nechceme vytvářet vkus posluchačů”. Ano, bylo by hezké, kdybych jako bonus mohl dostat i hudbu která se mi líbí. Ale nemyslím, že to je ten základní problém. Základní problém je v tom, že se tam pouští taková hudba, že někteří musejí u hudební složky zeslabovat přijímač, jiní v zoufalství ničí své autorádio.

S velkým očekáváním jsem vyslechl veřejný seminář o hudební složce stanic Českého rozhlasu 1 Radiožurnál a Českého rozhlasu 2 – Praha. Byla to akce poměrně emotivní a ze strany Českého rozhlasu i značně demagogická. Veřejnosti byl představen dramaturg Radiožurnálu Radek Sedláček. Ten se pustil do klopotného vysvětlování, jak funguje selektor skladeb, což popravdě nebylo nic co by posluchače rádia zajímalo.

Tomáš Tenkrát z musicserver.cz k tomu píše:

“V Top 10 nejhranějších skladeb od ledna do listopadu 2011 je z českých interpretů dvakrát zpěvačka Kristína (kdo to, sakra, je?!), jednou Markéta Konvičková a jednou Debbi. Pane Sedláčku, jste normální?! Co chcete dál na své funkci obhajovat? Kdo tohle dokáže vysvětlit? Proč nehrajete například Tata Bojs, kteří v současné chvíli vyprodávají haly, ale popový kalkul jménem Kristína valíte v měřítku nepředstavitelném?”

a dále:

“Snad ho dorazí následující informace o jeho profesních předpokladech. Radek Sedláček je strojvedoucím pražského metra, jak lze zjistit zde. Tady není o čem diskutovat, protože tady někdo evidentně má osobní zájmy, jinak by se tento člověk přeci nikdy nemohl dostat na tak vysokou a důležitou funkci v Radiožurnálu!

Žádám ze strany ČRo o důkladné prošetření této kauzy a Vás, pane Sedláčku, abyste OKAMŽITĚ ODSTOUPIL ZE SVÉ FUNKCE, protože není možné, aby nám strojvedoucí metra diktoval například slovenskou zpěvačku Kristínu v tak masovém měřítku, jak vypovídají statistiky. Radiožurnál by tento žebříček nejhranějších skladeb po této kauze měl rovněž zveřejnit a především obhájit.”

 

Připadá mi, že v některých státních organizacích jsou nejvyšší posty obsazeny mimozemšťany:

„Nesmíme je tou hudbou odhánět,“ vysvětluje vedoucí analytik rozhlasu Václav Hradecký, proč je hlavním hodnotícím kritériem pro hudbu její masovost.

Zoufale volám, že právě to v mém případě dělají. Nepotřebuji aby se mi ta hudba líbila, jen nechci abych to musel poslouchat pořád a pořád dokola, slyšel jsem ty jejich pecky tisíckrát. Je to jak mučení, za pomocí neustále se opakujících stimulů.

Pavel Turek k tomu na stránkách Respektu řekl toto:

“Vedení Radiožurnálu si  vůbec nepřipouští, že i hudba má svoji nezpochybnitelnou zpravodajskou a významovou hodnotu, která dotváří profil rádia a přispívá k jeho důvěryhodnosti. Místo toho se léta spoléhá na posluchačskými průzkumy generovanou beztvarou všehochuť. Třicet let staří Smokie, akustická Lenka Filipová, cajdák od Madonny z roku 1992, muzikálový Petr Kolář a popová vykopávka One Night in Bangkok z roku 1984. Takto vypadá náhodná hodinka na Radiožurnálu.”

 

Co říci závěrem. Myslím, že u komerčních rádií je selektor a testy poslechovosti prima. Vždyť jde o kšeft. Český rozhlas si ale platíme. Proč by měl “hlavně” nevadit? Hudbu přece musí tvořit (skutečný) dramaturg. Bude – li ji určovat strojvůdce, výsledek může zmizet na konci dlouhého tmavého tunelu.

P.S. V duchu si představuji jak probíhalo výběrové řízení na jediného hudebního dramaturga Radiožurnálu, pořadu  Českého rozhlasu, což je organizace, která hospodaří se ziskem před zdaněním ve výši téměř 70 000 000,- Kč. Všichni ti obyčejní hudební profíci se tísní před bossy Českého rozhlasu a náhle mezi nimi zasvítí on, strojvůdce s vizí selektoru a testerů na hudbu bez zápachu a příchuti… a… vyhrává.

Krátký URL: http://media.memy.cz/?p=6502

Autor v Pro 2 2011. Soubor pod Bulvár, Home. Můžete sledovat všechny odezvy na tento vstup pomocí RSS 2.0. Komentáře a ping jsou v současné době uzavřeny.
pridej.cz

1 Komentář pro “Radiožurnál mučí svou hudbou”

  1. Ano, bohužel je to pravda. Velmi často nevydržím a vypínám, nebo přepínám a vracím se pouze na vytipované pořady. Je to víceméně utrpení.

Komentáře jsou uzavřeny