|

Kdo lustroval Klause a Havla?

Václav Klaus má jistě mnoho nadšených obdivovatelů, stejně jako zavilých odpůrců. Na serveru Jiřího Paroubka vasevec.cz a několika dalších se objevil starší (1996) text, který prý dorazil do emailové schránky. Jedná se o dílo, které prý sepsal Dr. Ladislav Andrey.

 

Tak pěkně po pořádku. V. Klaus se narodil za války (1941) v Praze, i když rodina pochází z Haliče a jak už to bývá, ve vhodnou dobu si změnila jméno z Pružinskyj na Klaus. Vždyť na to má každý právo. Dá se říct, že V. Klaus pochází z komunistické rodiny. Oba rodiče byli a zůstali členy matičky státostrany. Podobně je to i u jeho manželky Lívie, rozené Mištinové, která pochází z Oravy na Slovensku a div se světe, i paní Lívie má stejné ultra-komunistické rodinné zázemí….V. Klaus se opakovaně hlásil do KSČ, ale měl tu nevídanou smůlu, komunisté jeho žádost opakovaně zamítli…

Je známo, že V. Klaus byl vzorným pionýrem a jako jediný z třídy si pořídil hedvábný pionýrský šátek… Po ukončení vysoce prominentní VŠE v Praze, fakulty zahraničního obchodu, kde se seznamuje s budoucí manželkou Lívií, nastupuje aspiranturu v Ekonomickém ústavu ČSAV. To bylo tehdy určeno jen těm nejvybranějším z nejvybranějších komunistických nebo špionážních kádrů elitní tzv. vědecko-technické rozvědky, řízené přímo ruskými tajnými službami KGB nebo GRU. Václava Klause CSc. práce, opěvující údajně socialismus a RVHP, se bohužel z knihovny VŠE ztratila po listopadu 1989…I přes neúspěch se vstupováním do KSČ stane se V. Klaus nomenklaturním kádrem KSČ v Praze. Pak teprve může absolvovat dlouhodobé studijní pobyty v kapitalistickém zahraničí, například v Itálii a později dokonce v USA… Do roku 1971 je V. Klaus v EÚ ČSAV… Celkem včas, už v roce 1987, nastupuje V. Klaus do známého „prognosťáku“, kde se předsedovi okupantské prosovětské vlády, Lubomíru Štrougalovi, podařilo shromáždit další nomenklaturní kádry, a to až do úrovně ÚV KSČ… Není zde prostor na pikantní historky, jako jsou třeba spekulace o sexuální orientaci Václava Klause, ale alespoň jednu, jak se například opatrný a duchem malý Václav Klaus bál podepsat dokonce i zcela neškodnou petici „Několik vět“, a to v době, kdy bylo díky rychlému vývoji v SSSR všem jasné, že žádné sankce za to nehrozí. Zde V. Klaus potkává svého dvojníka, elitního agenta KGB a StB, Karla Kochera, který byl v USA odsouzen za špionáž…Na první pohled zajímavá a veselá společnost.

…Deník „Denní telegraf “, přinesl 7.června 1995 zprávu s titulkem: “Premiér obhajoval habilitační práci“…Přítomní odborníci hodnotili práci jako vysoce nadprůměrnou…Čeho moc, toho příliš. Rozhodl jsem se proto čistě demokraticky, že se s tak velevýznamným dílem ekonomickým blíže seznámím…Avšak to, že docent je především pedagogická hodnost, která se uděluje po minimálně 1000 hodinách přednášek, jaksi všem uniklo. Výjimky přece musí být…Ono se to dokonce nedělalo ani za vrcholného komunizmu. Bilak i Jakeš získali známý RSDr. po dlouhém večerním studiu, ale na docenta si nikdo z nich ani netroufl. A co už titul profesora? Udělení profesury V. Klausovi je proto výsměchem a urážkou zakřiknuté akademické obce ČR, mlčící už po generace ke každému bezpráví.

…V loni (1995) jsem se vypravil na pražský Žižkov, na VŠE, abych se osobně do habilitační práce profesora Klause podíval. A ejhle! V knihovně se dozvím, že práce tam není. Ptám se také na CSc. práci V. Klause a dostanu stejnou odpověď. Práce se v knihovně nevyskytuje.
V ten samý den se ještě pro úplnost vypravím na Smetanovo nábřeží v Praze na fakultu sociálních věd UK, ale běda. Docentská práce V. Klause se zde taky nevyskytuje… Chodím po všech možných i nemožných knihovnách, katedrách…Po dlouhém hledání narazím na slušné lidi. Dlouho se mne vyptávají odkud jsem, co dělám a proč mne práce zajímá. Když všechno objasním, že jsem z Akademie věd…a čistě z profesionálních důvodů bych si v práci rád zalistoval, řeknou mi, abych trochu počkal. Prý jsem první, kdo o práci projevil zájem.
Po několika dlouhých minutách čekání, držím v ruce v obyčejných černých deskách svázanou „habilitační práci“ pana premiéra. Je mi umožněno práci jenom prolistovat na místě, bojí se, aby to někdo neviděl. Udělat xeroxové kopie mi není umožněno. Listuji v práci důsledně a dělám si poznámky. Zde je výsledek:

Práce nese úplně jiný název než jaký měla profesorská přednáška V. Klause… A dále zjišťuji, že pan premiér měl málo času na napsání vlastní práce, protože práce kromě krátkého úvodu obsahuje jenom xeroxové kopie osmi vybraných článků, resp. pamfletů, publikovaných i nepublikovaných od roku 1987 do roku 1989… Je zajímavé, že V. Klaus necituje společnou práci s D. Třískou (kromě toho, že byl významným agentem StB, byl také náměstkem ministra financí V. Klause…)… Dále jsou připojeny pamflety č.7 a č. 8, které pravděpodobně nebyly nikde publikovány… Shrnuto a podtrženo, „profesorská práce“ pana premiéra se hodnotí sama. Neobsahuje jediný článek publikovaný byť i v hluboce podprůměrném zahraničním ekonomickém periodiku. A to je na profesorskou práci zatraceně málo. Jen kvůli úplnosti poznamenejme, že „profesorem by se měla stát osobnost vědy, která prosadila vlastní vědecký směr ve světě a vychovala svoji odbornou školu doma“. Nic z toho novopečený profesor Klaus ani na hony vzdáleně nenaplňuje…Nemá smysl diskutovat o prázdné nadutosti, resp. až podivné duševní aroganci profesora Klause…Není zde také místa na trapnosti v pozadí udělení Erhardovy…ceny V. Klausovi…Dikce ceny byla změněna z původního „za výjimečné zásluhy o ekonomický rozvoj a transformaci československé ekonomiky“ na cenu za „ekonomickou publicistiku“ jako přímá reakce na protestní dopisy vedení Erhardovy nadace.

Dr. Ladislav Andrey

K některým výhradám, které se objevily v tomto dokumentu, se však vyjádřil na svém blogu Jiří Havel:

“V devadesátých letech jsem se podílel na zpracování evropského grantu, který mapoval vývoj ekonomického myšlení v zemích reálného socialismu v období 1945-1992. Grant organizovaný z Německa vedl profesor Hans Jűrgen Wagener, český tým organizoval profesor Jiří Kosta z Frankfurtu nad Mohanem. Výsledkem byla rozsáhlá monografie, která vyšla v Londýně ve vydavatelství Routledge.
Jedním z bodů, kterému se náš tým věnoval, bylo i posouzení role Václava Klause. Dělali jsme to o to hlouběji, že v našem týmu nebyl žádný fanda V. Klause, a vyznění naší práce muselo být objektivní. V tomto období jsem z důvodů profesionální poctivosti přečetl veškeré dostupné práce dnešního prezidenta. Tedy ty, které jsem neznal. Mohu tedy říci, že s věcí jsem podrobně obeznámen.”

“Tedy pan Andrey si stěžuje, v knihovně Vysoké školy ekonomické nenašel kandidátskou práci Václava Klause, údajně opěvující RVHP a socialismus. Prý se po roce 1989 ztratila. K tomu mohou jen říci, že Klausova kandidátská práce tam nikdy nebyla. Klaus obhajoval kandidaturu v Ekonomickém ústavu ČSAV. Tam jsem tu práci před dvaceti lety nalezl já. Pokud si s časovým odstupem matně vzpomínám, zabývala se hlavně inflací v nějakém keynesovském aparátu.”

“Pan Dr. Andrey marně hledal Klausův habilitační spis na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Hledal ho tam zbytečně, protože tam nemohl být. Těsně po roce 1989, kdy Václav Klaus získal docentský titul od FSV, se ještě habilitace neprováděly, ty byly zrušeny na počátku osmdesátých let. Docenti byli prostě jmenováni. Důvodem jmenování Václava Klause docentem byla na tehdejší poměry velmi bohatá publikační činnost, přednášková aktivita v graduační škole Akademie věd a Ekonomické společnosti. Do jmenování se promítla skutečnost, že mu dříve nebylo umožněno učit na vysokých školách, díky kádrovému škraloupu. Ostatní pracovníci Akademie běžně učili.”

“Protože ale v profesorském řízení se mohou o titul ucházet jen habilitovaní docenti (to Klaus nebyl), musela nejprve uspořádat habilitační řízení. To je u matadorů oboru formalitou, shrnou své vybrané publikace, které předloží jako habilitační spis a předstoupí před vědeckou radu. Z tohoto důvodu jsem se o habilitační spis Václava Klause nikdy nezajímal. Pan Andrey si stěžuje, že mu nebylo umožněno pořídit fotokopii tohoto spisu. S tím se skutečně v některých knihovnách může setkat. Pořizování kopií bez povolení autora či nakladatele je porušováním autorských práv.”

“Dr. Andrey považuje za podezřelé, že téma profesorské přednášky se odlišovalo od habilitačního spisu Václava Klause. To je ale opět zcela přirozené. Profesorské řízení je něco úplně jiného než habilitační řízení. Zatímco v habilitační přednášce předvádí habilitační svou kvalifikaci v rámci určitého dílčího tématu, profesorská přednáška se zpravidla zaměřuje na širší tématiku oboru, jeho problémů a rozvoje.
Profesorská přednáška Václava Klause je dostupná, vyšla v teoretickém časopise Politická ekonomie. Z tuším, pěti odkazů na literaturu, čtyři odkazují na Václava Klause. To vypadá pikantně, ale je to přirozené. Čím jiným se může prokázat kandidát profesorství než vlastní prací? V těch je možno najít odkazy na širší prameny.”

“Profesorské řízení Václava Klause je minulostí. Jinou otázkou je, že k většímu respektu současného prezidenta v akademické obci asi příliš neprospělo. Také docentské řízení Josefa Tošovského na VŠE patří k méně veselým příběhům z akademického života. Některým politikům však později už akademické rady tituly zamítly.”

“Z práce na mém historickém grantu, z dobové literatury a svědectví pamětníků, vyplynula i jiná skutečnost. Klaus skutečně ve své profesionální dráze neměl žádné rudé období. I v šedesátých letech organizoval mladé ekonomy, kterým reforma „dědků“ byla málo. Byl nesmírně ctižádostivý, ale také pracovitý. Myslím, že jsem poznal lepší české ekonomy, než je on. Na druhé straně, kdybych měl jmenovat deset nejlepších českých ekonomů osmdesátých let, byl by mezi nimi.”

Tolik citace z blogu Jiřího Havla

Článek, neboli shrnutí “faktů” od Dr. Ladislava Andreye se těšilo milé podpoře těch, kdo nemají Václava Klause v oblibě. Ti článek sdílejí, popřípadě jsou-li počítačově méně gramotní, tak jej posílají emailem svým známým. Informace které se nám hodí do našeho “myšlenkového krámu,” šíříme velmi rádi. Příkladem budiž nedávná mystifikace Parlamentních Listů.

Od majitele Parlamentních listů je velmi krátká cesta k dalšímu projektu Obecně prospěšné společnosti, který se nazývá EUportal.

Obecně prospěšná společnost je považována za mediální projekt, který má brojit proti EU a adorovat  Václava Klause, který toto pilně činí. Radost v redakci EUportalu musela být značná, když se po delší době objevil další text, který si bere na mušku úhlavního nepřítele Klausovců, tedy Václava Havla. Je zajímavé, že jako autor je opět uváděn Dr. Ladislav Andrey.

Hned v úvodu se můžeme dočíst:

“V roce 1991 jsem napsal Nobelovu výboru pro udělování ceny míru, aby tato nebyla nikdy udělena VH. Po tom, co byl můj dopis zveřejněn v USA v roce 1994 v krajanských novinách Nedělní hlasatel , stalo se, že jsem v jeden podvečer po návratu z práce nenašel doma v bytě manželku a dvě malé děti, absolutně netuše, co se stalo. Manželku a děti jsem pak viděl až o dva roky…Ptáte se právem, je něco takového vůbec možné ve svobodné zemi, budující demokracii pod prezidentem, humanistou VH? Moje krutá zkušenost říká, že se to stalo”

Nebýt mírně vulgární hospodské rétoriky, jež se nese článkem, mohlo by se podle kusých informací v textu zdát, že jej psal skutečně Dr.Ladislav Andrey. Přinejmenším se někdo snažil, aby to tak vypadalo.

Tento (virtuální?) Dr. Ladislav Andrey tedy nenechal nit suchou, na žádném z našich dvou prezidentů. Lze předpokládat, že ani ten třetí neujde spravedlivému hněvu Dr. Andreye. Text přistane zcela jistě ve správné emailové schránce. Lidé si jej budou možná opět přeposílat a v hospodě u piva mluvit o mediální žumpě a zkorumpovaných novinářích, kteří naslouchají jen jedné straně.  Budou to ti samí? Bude to někdo jiný?

Krátký URL: http://media.memy.cz/?p=6609

Autor v Bře 8 2012. Soubor pod Bulvár, Home, Lidé, Politika. Můžete sledovat všechny odezvy na tento vstup pomocí RSS 2.0. Komentáře a ping jsou v současné době uzavřeny.
pridej.cz

Komentáře jsou uzavřeny